Vitamin D podporuje imunitu! Víme ale, jestli pomáhá i k prevenci nemoci Covid-19 ?

Nedostatkem vitaminu D trpí 60–75 procent české populace.  Nová srudie, která zkoumala souvislost sérových hladin vitaminu D v populaci různých zemí s počtem případů onemocnění Covid-19 a počtem úmrtí zjistila, že česká populace je na tom celkem dobře, ale ne výborně. Třeba Slováci mají v krvi vitamínu D nejvíc ze všech Evropanů, ale i oni mají méně, než by měli mít.

Mezi otázkami, které začaly zajímat lékaře z WHO po vyhlášení onemocnění SARS-Co V-2 za globální pandemii, byla souvislost sérových hladin vitamínu D v populaci různých zemí, počtem případů onemocnění a počtem úmrtí pacientů. V předchozích studiích byl potvrzen vztah nízké sérové koncentrace 25-hydroxyvitamínu D a vyšší náchylnosti pacientů k akutním respiračním onemocněním dýchacích cest.

Z výsledků 25ti randomizovaných, placebem kontrolovaných studií a jejich systematického zpracování zveřejněného v roce 2017 jednoznačně vyplynulo, že vitamín D chrání dýchací cesty před virózami všech druhů. Na základě tohoto přezkoumání účinnosti vitamínu D na imunitní systém se autoři rozhodli ověřit hypotézu, zda vitamín D může hrát roli v ochraně před koronavirovou infekcí COVID-19. Primárním cílem této studie bylo posoudit, zda existuje vztah mezi sérovou hladinou vitamínu D v jednotlivých zemích a úmrtností způsobenou Covidem-19. Sekundárním cílem studie bylo identifikovat, zda existuje nějaký přímý vztah mezi hladinou vitamínu D v krvi a počtem nemocných Covidem-19.

Z údajů získaných z 20ti evropských zemí jednoznačně vyplynulo, že existuje jasná negativní korelace mezi hladinou vitamínu D a počtem případů Covid-19 a mezi hladinou vitamínu D a počtem úmrtí způsobených Covidem-19. Tedy, čím méně vitamínu D, tím více nemocných a zemřelých na Covid-19.

Kolik vitamínu D máme v krvi?

Průměrná hladina vitamínu D ve všech zemích byla 56 nmol/l.  V České republice je průměrná hladina vitamínu D v séru populace lehce nad touto evropskou průměrnou hodnotou a to 62,5 nmol/l. Mezi státy s nejvyššími hodnotami vitamínu D v krvi patří Slovensko (81,5 nmol/l), Švédsko (73,5 nmol/l), Finsko (67,7 nmol/l) a Norsko (65,5 nmol/l). Naopak nejnižší hodnoty vitamínu D v populaci mají v Itálii (50 nmol/l), Velké Británii (47,4 nmol/l), Španělsku (42,5 nmol/l) a Portugalsku (39 nmol/l).

Data ze studie zpracované v roce 2019, která se zaměřila na hladiny vitamínu D v Evropských zemích udávají průměrné sérové hladiny vitamínu D u seniorů ve Španělsku dokonce pouze 26 nmol/l, v Itálii 28 nmol/l a v severských zemích 45 nmol/l. Ve Švýcarsku byla průměrná hladina vitamínu D u seniorů v pečovatelských domech 23 nmol/l. Další autoři ukázali na fakt, že v Itálii byla u 76ti %  žen starších 70 let stanovena hodnota vitamínu D v období pozdní zimy pod hranicí 30 nmol/l. Všechna tato data zcela odpovídají vývoji onemocní Covid-19 v Evropě.

Jak je vidět, deficit vitamínu D je velkým celosvětovým problém všech skupin obyvatelstva. Situace se však výrazně ještě zhoršuje u seniorů nad 70 let a to především v důsledku snížené expozice této skupiny obyvatelstva slunečnímu záření a tudíž snížené syntéze vitamínu D v kůži. Bohužel až 75 % seniorů dlouhodobě umístěných v domovech důchodů a různých podobných zařízeních je těžce deficitních na vitamín D, jejich sérové hladiny jsou nižší než 25 nmol/l.

Populace jižních zemí mají nižší hladiny vitamínu D, protože jsou méně vystaveni přímému slunečnímu záření, neboť preferují pobyt ve stínu než na přímém slunci a jejich více pigmentovaná kůže netvoří tolik vitamínu D jako kůže méně pigmentovaná. Naopak populace severských zemí má obecně vyšší sérové hladiny vitamínu D, což je dáno zejména konzumací tresčích jater, tučných ryb, suplementací prostřednictvím doplňků stravy a fortifikací mléka a mléčných výrobků o vitamín D a to především ve Finsku.

Na závěr této studie autoři potvrzují, že existuje přímá souvislost mezi sérovou hladinou vitamínu D a počtem pacientů nakažených Covidem-19 a především mezi hladinou vitamínu D a úmrtností pacientů na tuto infekci. Nejzranitelnější skupina populace jsou senioři, kteří jsou zároveň nevíce deficitní ve vitamínu D. Ukázalo se, že vitamín D účinně chrání organismus před akutními respiračními onemocněními jeho podávání je zcela bezpečné.

Kolik vitamínu D potřebujeme?

Podle nejnovějších výzkumů pro aktivaci imunitních procesů v těle, a tedy pro lepší zvládání infekce, přesněji k likvidaci buněčných parazitů – virů, bakterií atd., potřebujeme mít v krvi  hladinu vitaminu D 100–125 nmol/l. Jde o hodnotu, která se měří v laboratoři z krve. Lépe tak zvládneme infekce. Česká populace ho má ale mnohem méně, podle aktuálních zjištění 62,5 nmol/l. K podpoře imunitních procesů potřebujeme hladinu vitamínu D v krvi zhruba zdvojnásobit. K dosažení dostatečné hladiny v krvi je třeba denně zkonzumovat 1 000–2 000 IU (mezinárodní jednotka) vitaminu D. Obézní pacienti, kteří nemocí Covid-19 často onemocněli, mají potřebnou denní dávku až třikrát vyšší, tedy až 6000 IU denně. A nyní si představte, kolik ryb či jiných potravin byste denně museli sníst, abyste měli příjem 1 000 IU denně. Je to například 200 gramů lososa a 200 gramů ementálu. Nebo také 300 gramů sardinek a jeden kilogram másla. To ale není reálné.

Kolik vitamínu D nám dodá slunce?

První cesta zisku vitaminu D je ze slunečního záření. Tvorba vitaminu D probíhá na základě pronikání paprsků UVB přes kůži, nastává až po 10–15 minutách slunění a to z provitamínu 7-dehydrocholesterolu, derivátu cholesterolu.  Všeobecně se uvádí, že slunění aspoň dvakrát týdně po dobu 20 minut by mělo člověku zajistit dostatečné množství tohoto vitaminu, a tělo tak získá až 80 procent z celkového doporučeného množství přirozenou cestou. Nesmíte se ovšem mazat krémy s SPF, které absorbují až 93-98 % paprsků UVB, které v kůži umožňují tvorbu vitamínu D.  Na druhou stranu právě tyto krémy s SPF nám umožňují delší pobyt na slunci a chrání nás před rakovinou kůže. Vzhledem k tomu, že s postupujícím věkem schopnost pokožky tvořit vitamin D klesá až o 75 %, senioři nad 65 let by se měli pohybovat na slunci minimálně dvakrát delší dobu, což jim ale nemusí dělat dobře. Vzhledem k tomu, že na slunci denně nejsme a ani denně nekonzumujeme ryby, prakticky každý z nás by měl vitamin D doplňovat pomocí doplňků stravy z lékárny. Nejlepší je vitamín D ve formě cholekalciferolu, který je zhruba čtyřikrát účinnější než ve formě ergokaciferolu. K dispozici jsou kapky, tabletky, tobolky a další.

Jak vitamín D doplňovat?

V krizové situaci jako jsou chřipkové epidemie a pandemie Covid-19 doporučují imunologové až 2000 mg vitamínu C, který nelze předávkovat a také 1500 IU (37,5 µg) vitamínu D.